Schizofrenie je způsobena nerovnováhou chemických látek, které usnadňují komunikaci mezi neurony v mozku. Nerovnováha vede k vnímání nereálných podnětů (zrakové a sluchové vjemy, myšlenky). Okolnosti, které k tomuto stavu vedou, nejsou zcela objasněny.

Schizofrenie je častým a závažným duševním onemocněním, které si s sebou nese stigma a je nesprávně chápáno. Lidé trpící schizofrenií mají narušené myšlení, emoce i chování, mají potíže se správným posouzením reality.¹ Vše má velký dopad na život postiženého jedince a jeho rodinu.

Schizofrenie je charakterizována epizodami psychózy (ztrátou povědomí o realitě) a v mezidobí oploštěním emocí a stažeností.¹ 

Příznaky schizofrenie se dělí do skupin – pozitivní a negativní příznaky, kognitivní, afektivní a motorické příznaky.

• Pozitivní příznaky – objevují se během psychotických epizod, zahrnují poruchy myšlení, bludy (falešná přesvědčení, často spojená s paranoiou) a halucinace, zvláště slyšení hlasů.¹ Tyto příznaky jsou často doprovázeny úzkostí, depresí a nadměrnou činorodostí, neustálým pohybem a neklidem.¹
• Negativní příznaky – epizody vyznačující se stažením. Zahrnují oploštěné emoce, nesouvislý slovní projev, sníženou schopnost plánovat, problém zahájit činnost a setrvat u ní, snížené prožívání radosti a zájmu. Negativní symptomy jsou obvykle příčinou narušených sociálních interakcí a běžných činností.¹

Organizace WHO odhaduje, že schizofrenií trpí 20 milionů lidí, je jednou z 20 nemocí, které jsou příčinou největšího postižení  a stigmatizace.^2,3 Schizofrenie postihuje lidi bez ohledu na rasu, kulturní zázemí a sociální vrstvu. Obvykle začíná v rané dospělosti (ve věku 20 let)³ ,  ale může se objevit v jakémkoliv věku.

Schizofrenie se vyskytuje rovnoměrně u mužů i žen, u mužů se pozoruje trend ke vzplanutí v mladším věku.^4,5 Šanci, že se schizofrenie objeví někdy v průběhu života, má jeden člověk ze 100.⁴

Schizofrenie patří mezi finančně nejnáročnější onemocnění celosvětově, společně s dalšími psychotickými onemocněními spotřebuje 1,5 % celkových nákladů na zdravotní péči ve Velké Británii, 2 % v Nizozemí a Francii, 2,5 % v USA.^6,7

Schizofrenie se diagnostikuje na základě rozhovoru a diskuse lékaře s pacientem i jeho blízkými. Existuje množství posuzovacích stupnic, které odhalí příznaky schizofrenie a jejich závažnost.

Schizofrenie vyžaduje léčbu. Při náležité léčbě se podstatně zmírní příznaky schizofrenie, je možné rozpoznávat rizikové faktory a varovné příznaky hrozícího relapsu. Léčba obvykle sestává z kombinace léků a psychosociální terapie s případnou hospitalizací nutnou pro poskytnutí péče a sledování během psychotických epizod.