Migréna je stav spojený se silnou zneschopňující bolestí hlavy. Někteří lidé mívají příznak aury, přechodné poruchy zraku nebo jiných smyslů.

Lidé s migrénou často popisují spouštěcí faktory, které zvyšují pravděpodobnost, že nastane záchvat migrény. Mohou sem patřit hormonální změny u žen během menstruačního cyklu, vystavení se prudkému světlu, nedostatek spánku, hlad nebo žízeň a stres. Někdy se může záchvat objevit bez zjevné příčiny.

Každý prožívá migrénu jiným způsobem, někdo je schopen zvládnout příznaky sám, jiný potřebuje léčbu.

Existují dva základní typy migrény – bez aury nebo s aurou.

Migréna bez aury je středně silná až těžká pulzující bolest hlavy, typicky jednostranná a v přední části hlavy. Trvá nejméně několik hodin a někdy až tři dni. Bolest hlavy se zhoršuje při chůzi po rovině nebo po schodech. Člověk s migrenózním záchvatem může pociťovat nevolnost a být extrémně citlivý na světlo a zvuky.

Migréna s aurou je bolest hlavy obvykle spojená s poruchami zraku, kam patří vidění záblesků, různých vzorů nebo bodové výpadky zorného pole. Někdy může být doprovázená pocitem píchání jehlami, řezání a necitlivostí v ruce, paži nebo ve tváři. Méně často je aura spojena s těžkostí mluvit. Aura může trvat 5 minut až hodinu a obvykle předchází bolest hlavy.

Několik hodin i dní před migrenózním záchvatem a po něm pocítí postižený příznaky únavy, potíže se soustředěním nebo ztrnulost šíje. Lidé s velmi častými záchvaty migrény, s bolestmi hlavy v 15 a více dnech v měsíci, a z toho nejméně v 8 dnech s migrenózní bolestí, mají migrénu
chronickou.

Celosvětově trpí migrénou 1,3 miliardy lidí, je to jedna z nejčastějších nemocí.⁴ Nejvíce postiženou skupinou jsou lidé ve věku 35-39 let, ženy mívají migrénu dvakrát častěji než muži. Asi u pětiny osob s migrénou se objevuje aura.³

Globální průzkum organizace WHO zjistil, že lidé v důsledku migrény nebo jiné silné bolesti hlavy zameškají v průměru 7 pracovních dní ročně.⁶ Navíc lidé s chronickou migrénou mají více než třikrát tolik dní, kdy nejsou schopni vykonávat své normální činnosti, než ti, kteří mají méně časté záchvaty migrény.⁷ Lidé s migrénou mohou mít problémy mimo své záchvaty migrény, jako jsou zvýšená únava a emoční nebo duševní problémy.⁸

Migréna se diagnostikuje na základě rozboru bolestí hlavy, které dotyčný prožil (jak často se objevují, zda je středně závažná až těžká, pulzující, nebo jen na jedné straně hlavy), zda pozoruje nějaké spouštěcí faktory a jiné tělesné příznaky.³ Ke správné diagnóze často pomůže i deníček, kam si člověk zapisuje své bolesti hlavy.³

Úprava životosprávy, pravidelná strava a spánek mohou napomoci k vyhnutí se spouštěčům a ke snížení četnosti migrenózních záchvatů.³ Akutní léčba může pomoci snížit závažnost probíhajícího záchvatu. Profylaktická léčba může snížit četnost budoucích záchvatů.^3,9 Z 30letého sledování osob s migrénou vyplývá, že jen 40 % z nich se někdy poradilo s lékařem a pouze kolem 60 % se nějakým způsobem léčilo.¹⁰

Náležitá léčba je velmi důležitá, nadužívání léků může způsobit novou bolest hlavy nebo již existující bolest zhoršit. Vzniká bolest hlavy z nadužívání léků.¹